Blíží se období Black Friday neboli Černého Pátku a s tím se neoddělitelně pojí i období mimořádných slev. V tomto ohledu je dobré být připraven na cenové nabídky podnikatelů, které na první
pohled vypadají velmi výhodně. Jaká je pak regulace těchto slev a co je povinností podnikatelů?

Již téměř rok je účinná novela zákona o ochraně spotřebitele 1 v rámci které se podnikatelům přidala
povinnost ke zlevněnému zboží uvádět informaci o nejnižší ceně zboží v zákonem vymezeném
časovém období. Tímto obdobím se pak rozumí primárně časový úsek 30 dnů před poskytnutím
slevy. Pokud je však zboží v nabídce podnikatele kratší časový úsek, je tímto časovým období celý
časový úsek, po který má podnikatel zboží v nabídce (dále jen „časové období“). 2

V praxi to pak znamená, že podnikatel je vedle aktuální ceny zboží povinen uvést i nejnižší cenu zboží
v rámci časového období tak, aby si každý spotřebitel mohl porovnat cenu aktuální s tou nejnižší a
rozhodnout se tak, zdali se skutečně jedná o tak výhodnou nabídku ze strany podnikatele, jak tento
prezentuje. Primárně tak toto pravidlo má bránit klamání spotřebiteli.

Výše uvedené pravidlo pak platí pro veškerá sdělení, která jsou činěna podnikatelem s úmyslem
ovlivňovat nákupní činnost spotřebitelů. V této souvislosti je nutno vždy posuzovat, jakého zboží se mají slevy na zboží týkat.

Pokud například podnikatel činí nabídky s odkazem na „Black Friday“, kdy na základě tohoto sníží kupní cenu u
veškerého svého sortimentu, musí se informace o nejnižší ceně v časovém období vztahovat na veškeré
zboží, které takto podléhá prezentované akci, a to zvlášť. Není tak například možné, aby se
podnikatel vyhnul této své povinnosti tím, že v rámci reklamního poutače sdělí, že cena veškerého
zboží je nižší o pevně stanovenou částku, či na základě procentuálního vyjádření, aniž by se toto
následně promítlo i do sdělení o ceně u konkrétního zboží. Tato povinnost pak tíží podnikatele bez ohledu na to, zdali svou podnikatelskou činnost činí v rámci e-shopu, či zdali provozují kamennou prodejnu.

Výjimky z této povinnosti se pak týkají zboží, které podléhá rychlé zkáze, či u zboží s krátkou dobou
spotřeby, kde je cena pro podnikatele stěžejním faktorem pro regulaci prodeje tohoto zboží tak, aby
zboží bylo prodáno ještě před zkázou, či po době spotřeby. Typicky se pak bude jednat o potraviny
s krátkou dobou spotřeby.

Výše uvedená povinnost neplatí také na případy, kdy je ze strany podnikatele poskytnuta sleva
z množstevních důvodů, typicky slevy „4+1“, „každé třetí zboží za polovic“, aj.

Závěrem je tedy žádoucí uzavřít, že je povinností podnikatele sdělovat spotřebiteli nejnižší cenu zboží
v rámci časového období. Výjimkou jsou pak situace, kdy je zboží zlevněno z důvodu rychlého prodeje
před uplynutí expirace nebo z důvodu hrozby rychlé zkázy. Stejně tak tato povinnost podnikatele
netíží, kdy slevu spotřebitel může uplatnit pouze při zakoupení určitého množství zboží jako
„množstevní slevu“.

V ostatních případech však je povinností podnikatele tuto nejnižší cenu uvádět a
spotřebitel má právo požadovat toto sdělení ze strany podnikatele. V opačném případě se podnikatel
vystaví hrozby sankce do výše 5.000.000,- Kč z důvodu spáchání přestupku dle ustanovení § 24 odst.
7 písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v aktuálním znění.


1 Zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

2 Ustanovení § 12a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v aktuálním znění.