Dne 6. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zejména transponuje dvě směrnice EU, a to směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/770 a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/2161 a obsahuje řadu významných změn v oblasti spotřebitelského práva.

Přijetím tohoto zákona došlo, mimo jiné, k doplnění zákona o ochranně spotřebitele o ustanovení § 12a, který upravuje povinnosti podnikatele související s oznamováním slev. Důvodem přijetí těchto změn je snaha o maximální transparentnost a zabránění umělému navyšování cen, které místy vede až ke klamání spotřebitele.

Nově je pro podnikatele zakotvena povinnost informovat spotřebitele o tzv. referenční cenně výrobku. Tato je určena jako nejnižší cena výrobku v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Každý výrobek tak musí být označen referenční cennou a cenou platnou v okamžiku nabídky. Toto označení musí podnikatel uvádět u veškerých sdělení, která mohou u spotřebitele vyvolat dojem snížení ceny při všech způsobech prodeje. Není tedy rozdíl mezi e-shopem, kamenným obchodem, billboardem apod.

Výjimka z povinnosti

Z tohoto pravidla však existují určité výjimky. Podnikatel není povinen referenční cenu uvádět při běžné komunikace se spotřebitelem. Pokud tedy není cílem sdělení vyvolat dojem snížení ceny, není podnikatel povinen referenční slevu uvést.

Stejně tak podnikatel není povinen tuto sdělovat v případě individuálně přizpůsobených slev – slevy za předchozí nákup, narozeninová sleva, slevy za sbírání bodů. Důležité je však upozornit, že i v případě individuálních slev je za určitých okolností tato povinnost rovněž dána. Pokud jsou tyto slevy nabízeny většímu množství spotřebitelů najednou (např. „všichni členové věrnostního klubu mají slevu 20 %“), pak je podnikatel v tomto případě povinen referenční cenu uvést.

Povinnost uvádět referenční cenu se rovněž netýká případů prodeje výrobků, které podléhají rychlé zkáze. Typicky tak jde o čerstvé potraviny určené k okamžité konzumaci či se stanovenou krátkou dobou spotřeby.