Dostali jste se do situace, kdy Vám byla prokazatelně neoprávněně zamítnuta reklamace a protože reklamované zboží nebo služba nebyly za pár stokorun, chtěli byste se obrátit na soud, ale vaše finanční poměry Vám neumožňují najmout si takového právního zástupce, u nějž důvěřujete jeho kvalitám? V takovém případě není třeba hned zoufat, protože právo na právní pomoc je dokonce Vaším základním právem podle Listiny základních práv a svobod. Kromě toho podobným případem se v nedávné době zabýval Ústavní soud ČR, konkrétně ve svém velmi aktuálním nálezu z 1. září 2020.

V dané věci stěžovatel hodlal podat žalobu ve spotřebitelské věci (nevyřízení reklamace) a s ohledem na svou nemajetnost požádal obecné soudy o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Současně navrhl, aby mu byl ustanoven konkrétní advokát, ke kterému chová důvěru, jehož kancelář se specializuje na danou oblast práva, často se pohybuje v místě jeho bydliště, a navíc je s věcí předběžně obeznámen.

Dotyčnému spotřebiteli nejprve soud první instance nepřiznal ani osvobození od soudních poplatků za řízení (v dané věci se jednalo o soudní poplatek ve výši 1 000,-Kč) a ani bezplatné ustanovení obhájce z řad advokátů. Proti tomu se dotyčný odvolal k soudu druhé instance (v daném případě k Městskému soudu v Praze), přičemž žádal, aby mu byl pro nemajetnost soudem ustanoven jím vybraný konkrétní obhájce z řad advokátů. Odvolací soud spotřebiteli vyhověl v tom, že mu přiznal osvobození od soudních poplatků pro nemajetnost a také ze stejného důvodu bezplatné ustanovení obhájce v dané věci, avšak soud rozhodl o ustanovení jiného obhájce, než toho konkrétního, kterého žádal spotřebitel jakožto žalobce.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal dotyčný spotřebitel ústavní stížnost. Ústavní soud ČR této stížnosti vyhověl a dospěl k názoru, že „navrhne-li účastník řízení konkrétní osobu, která by mu měla být soudem ustanovena jako jeho zástupce, obvykle tak činí z důvodů, které pokládá za rozumné a věcně oprávněné. Při ustanovování právního zástupce je třeba klást důraz na zajištění maximální možné reálné ochrany práv účastníků řízení; ustanovené zastoupení by tak nemělo být zastoupením toliko formálním a není žádný důvod, aby si nemajetná osoba nemohla na rozdíl od majetné osoby svého zástupce zvolit, není-li to v rozporu s možnostmi tohoto zástupce či jinými důležitými důvody. Splňuje-li tedy účastník řízení předpoklady pro ustanovení zástupce a požádá-li o ustanovení konkrétní osoby svým zástupcem, přičemž tuto žádost opře o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak je soud zpravidla povinen takové žádosti vyhovět. Nevyhoví-li, je povinen své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit, jinak poruší právo účastníka na soudní ochranu ve spojení s jeho právem na právní pomoc.“

 

Z výše uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR tak pro spotřebitele plyne hned několik dobrých zpráv:

• Při správném využití opravných prostředků se může i nemajetný a zdánlivě bezmocný spotřebitel domoci účinné právní ochrany a přístupu k soudu
• Ústavní soud rozhodně nepovažuje spotřebitelské spory za bezpředmětné, když se zabýval ustanovením zástupce i pro spor o částku nižší než 2500,-Kč z titulu nevyřízení reklamace předem zaplaceného zboží
• Ústavní soud výslovně poskytl ochranu nemajetným spotřebitelům v tom smyslu, že v případě soudního sporu mohou žádat nejen o osvobození od soudního poplatku, ale i o právní pomoc záležející v bezplatném ustanovení advokáta, kterého si navíc mohou vybrat podobně, jako by tak mohl učinit jakýkoli jejich majetnější spoluobčan.

 

Pokud je tedy spotřebitel přesvědčen a má důkazy o tom, že se na něm prodávající či poskytovatel služby dopustil zjevného bezpráví, nabízí mu český právní řád možnost účinné a dostupné ochrany jeho práv prostřednictvím nezávislých a nestranných soudů.

 

Autor: Mgr. Michael Škurka