Dostali jste se do situace, kdy jste se jakožto spotřebitel nedokázali s prodávajícím dohodnout například na vyřízení reklamace, a protože všechny pokusy byly marné, zvažovali jste, že se obrátíte s žalobou na soud? Možná jste si ale říkali, že ani nevíte, na který a že byste museli mít advokáta? I když lze zastoupení u soudu profesionálním advokátem zásadně doporučit, neznamená to, že byste jej v občanském soudním řízení nutně museli mít. Případy povinné obhajoby totiž upravuje český právní řád pouze pro řízení trestní, a to jen v případě závažnějších trestných činů. V občanském soudním řízení povinné zastoupení advokátem není podmínkou.

Nemáte-li ale advokáta, je třeba vědět, na který konkrétní soud se v případě sporu obrátit. Proto platné právo pracuje s pojmy věcná a místní příslušnost. Splnění podmínky věcné a místní příslušnosti je předpokladem pro to, aby soud mohl spor rozhodnout. V České republice existují soudy okresní, krajské, vrchní a nejvyšší. Vrchní soudy máme 2 a krajských soudů 8 s 6 pobočkami, takže v každém krajském městě naleznete buď přímo krajské soud anebo jeho pobočku. A aby toho nebylo málo, je v České republice 86 soudů okresních, kdy v Praze jsou nazývány jako obvodní a v Brně jako městský soud, i když jejich postavení v hierarchii soudů je prakticky totožné. Ke kterému soudu tedy správně podat svůj návrh ve spotřebitelských věcech?

Pro správnou odpověď je potřeba přesně chápat pojmy věcná a místní příslušnost. Věcná příslušnost určuje, zda se věcí bude zabývat okresní, krajský, vrchní či nejvyšší soud, tj. dá se říci soud jakého stupně z hierarchie soudů. Místní příslušnost potom určuje, který konkrétní soud daného stupně se má danou věcí zabývat s určením podle místa, tj. zda to má být např. okresní soud ve Vsetíně či v Nymburce anebo Krajský soud v Ostravě či v Brně.

Základní pravidlo pro věcnou příslušnost zní, že věcně příslušný k projednání občanskoprávní věci je vždy okresní soud, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Tyto výjimky je možno naleznout v ustanovení § 9 občanského soudního řádu a v zákoně o zvláštních řízeních soudních v ustanovení § 3.

Pokud jde o místní příslušnost, i zde zákon stanovuje základní vodítko v tom, že místně příslušným je zásadně obecný soud žalovaného. V případě žaloby spotřebitele vůči podnikateli (podnikající fyzické osobě anebo osobě právnické) to bude vždy soud, v jehož obvodu se nachází sídlo podnikatele či obchodní společnosti. Své sídlo by měl podnikatel jednak uvádět v kontaktních informacích na svých webových stránkách a jednak je dohledatelné v živnostenském rejstříku a v případě obchodních společností pak v obchodním rejstříku. Tak jako u naprosté většiny jiných obecných zásad však i v případě určování místní příslušnosti soudů platí výjimky, jako například v případě žaloby, která by se týkala nemovitosti. Pak by místně příslušným soudem byl soud, v jehož obvodu leží nemovitost, které se daný soudní spor týká.

Lze tedy shrnout, že pokud se rozhodnete řešit svůj spotřebitelský spor v občanském soudním řízení, pak budete případnou žalobu v naprosté většině případů podávat k okresnímu soudu v jehož obvodu má fyzická osoba podnikatel či obchodní společnost, která má být žalována, své sídlo.

Autor: Mgr. Michael Škurka