Každý z nás se setkává se slevami v obchodech, jde o velmi častý marketingový tah obchodníků, jehož účelem je přilákání spotřebitelů do obchodů k nákupu zboží. Někdy o žádnou slevu vůbec nejde, u jiných však skutečně dochází k ponížení ceny a dané zboží má skutečně výhodnou cenu, typicky jde o sezonní slevy. Je však třeba rozlišovat různé situace. Začněme u poškozeného zboží, u kterého se podnikatel může rozhodnout, že nabídne nějakou věc s vadami, která nebrání jejímu užívání, za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci.

V takovém případě zakotvuje zákon zásadní informační povinnost prodávajícího. Prodávající totiž musí kupujícího upozornit, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná a jak se vada projevuje. Jinak řečeno, prodávající nemůže pouze paušálně sdělit, že věc je vadná. Dle § 10 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitel musejí být navíc takto vadné výrobky prodávány odděleně od ostatních výrobků, a to buď v samostatné provozovně, kde se prodávají jen vadné věci, nebo v části provozovny na vyhrazeném místě se zřetelným označením, že se jedná o vadné výrobky. Každopádně skutečnost, že jde o prodej věci vadné za sníženou cenu, má i následky pro uplatňování nároků z vadného plnění (reklamace).  To však neznamená, že by kupující neměl vůbec žádné nároky z vadného plnění. Dle § 2171 občanského zákoníku má-li věc prodávaná za nižší cenu vadu, z níž je prodávající zavázán, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu. Kupujícímu zůstává právo z vadného plnění pro všechny ostatní vady, které se na věci projeví. To si lze uvést na příkladu, koupíte-li si notebook, který je zlevněný z toho důvodu, že je z venku poškrábaný a následně budete mít problémy s funkčností harddisku, tak to neznamená, že by jej nešlo reklamovat pro nefunkčnost harddisku.

U dalších slev u bezvadného zboží má spotřebitel zásadně stejná práva, jako by nakupoval zboží nezlevněné. Pokud jde o tzv. množstevní slevu typicky 2+1 či 3+1, tak potom záleží, o jaký druh zboží se jedná. Půjde-li o identické zboží, typicky stejná trička, která nelze rozlišit, potom jde jen o množstevní slevu a reklamovat lze každý kus. Pokud však půjde třeba o nákup 3 kusů bot a k tomu se zdarma přidá tričko, tak v takovém případě by nešlo reklamovat vadu trička, protože za toto zboží spotřebitel nezaplatil.

Jak tedy výhodně nakupovat se slevami? Primárně by měl člověk vyhodnotit, zda vůbec chce danou věc kupovat, častokrát totiž díky „zaklínadlu“ slova „sleva“ koupíme věci, které vůbec nechceme, nebo dokonce kupujeme věci pouze ve slevách v domnění, že takové věci jsou nejlevnější. Ovšem to není vždy pravda. Kromě toho, že je třeba si hlídat i kvalitu daného zboží, tak doporučujeme ověřit si, jaká je obvyklá cena daného sortimentu. Zjednodušeně řečeno zjistit si: „kolik to stojí jinde“. Až když máme zjištěno, že daná věc je skutečně zlevněná pod svou obvyklou cenu, lze mít za to, že je skutečně výhodná.

Budete-li však mít za to, že vám něco u dané slevy lidově řečeno nehraje, můžete se obrátit s podnětem na Českou obchodní inspekci. Může se totiž jednat i o klamavou obchodní praktiku, což může Česká obchodní inspekce prošetřit a dojde-li k závěru, že skutečně jde o takovou praktiku, může udělit sankci danému obchodníkovi. Půjde třeba o situace, kdy obchodník bude nabízet obrovské slevy, ale při návštěvě obchodu zjistíte, že žádné zboží za tyto slevy se v obchodě nenachází, případně slevy nebudou v takové výši. Nebude-li se jednat o situace, kdy zlevněné zboží již obchodník vyprodal, tak mohl obchodník jednat za tím účelem, aby do prodejny přilákal kupující apod. Budete-li mít další dotazy, neváhejte nám napsat nebo zavolat, Vaše dotazy Vám zodpovíme.

Zdroj: Hulmák a kol., Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 – 3014). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014.