„Kup teď, zaplať později“, nebo „Kup teď, zaplať za 14 dní“, či „Kup teď a zaplať ve 3 splátkách“. Jeví se vám tyto nápisy povědomé? Není divu, tyto nápisy můžete nalézt před koupí zboží na internetu u mnoha e-shopů. Jak to ale skutečně je? Jedná se o reakci na urychlenou dobu, ve které chce mnoho lidí kupovat zboží ihned, ačkoliv na ně nemají v té chvíli prostředky? Jedná se o nástroj s nádechem dobročinnosti, či se vskutku jedná o SPOTŘEBITELSKOU PAST?
Co vlastně „Kup teď, zaplať později“ je?
Kup teď, zaplať později (anglicky buy now, pay later, často ve zkratce BNPL) je moderní platební metoda, díky které mohou spotřebitelé odložit část či celou svou platbu za zboží. Tato metoda se do České republiky dostala v roce 2013, kdy ji jako první nabízela společnost Twisto, kterou o rok později následovalo KupNajisto (v současné době Skip Pay) od společnosti ČSOB.
V současné době tuto službu poskytují e-shopy skrze BNPL poskytovatele, kterými jsou například společnosti Twisto nebo Klarna. Existují však společnosti, které tuto službu poskytují bez třetích stran, jiných společností. Typickým příkladem je česká společnost Alza a její Třetinka.
Jak „Kup teď, zaplať později“ funguje?
Funkčnost tohoto nástroje je překvapivě rychlá. Nejedná se o žádné sáhodlouhé procesy, jednoduše hodíte zboží do košíku, vyberete dopravu a formu platby, v tomto případě odloženou platbu, ale nic neplatíte, platí totiž vámi vybraná BNPL společnost. Následně proběhne rychlé ověření přes jednorázové heslo či BankID, poté společnost vyhodnotí vaši žádost a ve většině případů ji schválí. Po tomto e-shop zboží odešle a vyžádá si peníze od poskytovatele BNPL, který na oplátku této společnosti uhradí provizi. Proces jednoduchý a rychlý, že? Po odeslání zboží začíná běžet lhůta k úhradě odložené částky. Vše je zdarma, bez úroků, tedy pokud zaplatíte včas dle sjednané odložené platby. Jakmile se se svou splátkou či platbou zpozdíte, společnost si začne účtovat poplatky v závislosti na délce prodlení. Například společnost Skip Pay si od 1. dne prodlení, jak uvádí na svých stránkách, „může účtovat smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení“. Pokud se však zpozdíte o 5 dní, čeká vás kromě smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení navíc poplatek 100 Kč, který se každých dalších 5 dní prodlení opakuje.
Psychologický trik nebo výhodná „koupě“?
V souvislosti s touto službou je důležité si položit základní otázku, kterou je „Je to tak výhodné, jak se to jeví?“ Odpověď závisí na tom, jak moc se necháte oblafnout, uchlácholit. Tato služba výhodnou být může, nemusíte brát z úspor, můžete si koupit zboží, než vám přijde například výplata. Hlavním úskalím však je fikce „vždyť nic neplatím“, která se mnoha spotřebitelům může stát osudnou. Proč? Dle údajů Bankovního a Nebankovního registru totiž zadluženost Čechů neustále roste a tato služba je jedním z důvodů zadluženosti. Důvod je vcelku jednoduchý a souvisí s výše uvedenou fikcí. Lidé totiž utrácejí více, než kdyby utráceli ze své kapsy, vzniká určitá fikce „nekonečnosti“ peněženky a s rostoucí popularitou BNPL dochází k zvyšování hodnot objednávek. Co však lidem následně nedochází, je fakt, že to, co utratili, budou muset vrátit, a to v příslušné lhůtě.
Z tohoto důvodu je důležité této služby využívat s rozumem a vědomím, že kolik za mě BNPL společnost zaplatí, tolik budu muset vrátit.
Budoucnost „Kup teď, zaplať později“
Vzhledem k rostoucí popularitě dojde v budoucnu k regulaci a zpřísnění úpravy těchto služeb. V roce 2023 byla schválena Evropským parlamentem a Radou EU „směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2225 ze dne 18. října 2023 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 2008/48/ES“ (tzv. směrnice CCD2). Její implementování, vnesení do českého právního řádu v rámci návrhu novely zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru schválila vláda již v březnu tohoto roku a účinnost této směrnice je stanovena od
20. listopadu 2026. Toto vnesení má upravit, které bezúročné a bezpoplatkové odklady budou nadále vyňaty z působnosti zákona, a které již nikoli. Co to tedy znamená pro spotřebitele? Nově dojde ke stanovení stropu počtu dní, v nichž má být částka splacena, aby se nestala standardním spotřebitelským úvěrem, jinými slovy směrnice stanovuje:
- 50 dnů od dodání zboží či poskytnutí služeb v případě mikro, malých a středních podniků.
- 14 dní od dodání zboží v případě velkých podniků.
V praxi to znamená, že společnost, která danou lhůtu přesáhne, ze své odložené platby vytvoří spotřebitelský úvěr, který však podléhá přísnější zákonné ochraně. Tímto krokem by se mělo předejít zvyšování zadluženosti z důvodu užití odložené platby a také je cílem zvýšit ochranu spotřebitelů v této oblasti.